Nově e-mailový Mini-kurz finanční gramotnosti ZDARMA

Změňte své myšlení o penězích a objevte cestu k Vaší finanční prosperitě!


Když nevíte PROČ, je Vám jedno JAK!

aneb proč nakupovat drahé kovy

„V průběhu věků se mnoho věcí používalo jako platidlo: dobytek, obílí, koření, mušle, perly a nyní papír. Ale jen dvě věci jsou skutečnými penězi: zlato a stříbro. Když začíná být papírových peněz příliš mnoho, a ztrácejí tak hodnotu, vracíme se zpátky k drahým kovům. Během těchto událostí dochází vždy k obrovskému převodu bohatství a záleží na vás, zda se toto bohatství bude převádět od vás nebo k vám.“
Michael Maloney, autor, odborník na investice drahých kovů, jeden z poradců Roberta Kiyosakiho.

Ochrana proti inflaci

Největším nepřítelem vašich peněz je ... Inflace, i když někteří nebudou daleko od pravdy, když budou tvrdit, že je to jejich partner/ka.

Kupní síla Kč se za posledních 19 let snížila vlivem inflace o více než 62 %!

Kupní síla české koruny

Koruna ztratila ze své kupní hodnoty 62 % od roku 1990, podle oficiálních údajů ČSÚ. Pokud jste nějakou věc koupili před 20ti lety za 380 Kč, dnes za ni zaplatíte více než 1000 Kč.

Navíc nyní probíhá měnová válka. V měnové válce jde o to, že kdo více znehodnotí svou měnu, ten více podpoří exporty své země. Měnová válka je tedy další z důvodů, proč centrální banky dnes tisknou peníze ve opravdu velkých objemech. Zvýšení měnové zásoby však vždy vede k vyšší inflaci. Ta se však projeví se zpožděním, obvykle delším než 18 měsíců. Pošetilost měnové války je krásně popsána v článku pana Brychty.

Uchování hodnoty

Oproti tomu, pokud jste koupili kvalitní šitý pánský oblek v roce 1908 za 1 unci zlata, i dnes oblek stejné kvality pořídíte za 1 unci zlata, viz obrázek.

Zlato je měna

Jedna z funkcí peněz byla uchování hodnoty. V dnešní době, kdy celý svět používá nekryté papírové měny, je toto uchování hodnoty jen velmi dočasné. Jsme nuceni tyto vydělané peníze investovat, abychom zachovali jejich hodnotu, nebo alespoň zmírnili ztrátu hodnoty. Díky technologickému pokroku drahé kovy slouží nejen jako uchovatel hodnoty, nýbrž jejich kupní síla dokonce mírně roste.

Běžné formy investování a spoření již nejsou tak výnosné

Jen součet poplatků a oficiální míry inflace, vás u většiny finančních produktů připraví více než o 5,5 % procenta investice za rok. Reálná míra inflace je mnohem vyšší odhaduji 7 až 9 % ročně. Žádný finanční ústav neochrání Vaše peníze před formami znehodnocení, jako jsou inflace, daně, poplatky či měnové reformy.

Vydělává Váš finanční produkt více než 8,5 % ročně? Ne, pak se tedy prospořujete k chudobě.

Dnešní finanční poradenství je založeno na nízkém finančním vzdělání klientů (často bohužel i tzv. finančních poradců) a mnohdy také na psychologické manipulaci ze strany poradců. (Na poslední schůzce s finančním poradcem z firmy Partners, což je jedna z těch lepších, jsem se mezi řečí dozvěděl, že ve svém okolí nezná úspěšného finančního poradce, který vystudoval ekonomii (samozřejmě vynecháme-li profesionální finanční analytiky pracující pro tyto firmy). Ekonomové se neuživili, proč asi? On sám, podobně jako jeho další kolegové, vystudoval psychologii). Vzdělávejte se tedy v oblasti financí, jinak to může dopadnout pro Vás následovně.

Ale přiznejme si, že každý profesionální obchodník je tak trochu manipulátor. Nejlepší ochranou proti manipulaci je prostudovat si Zlatou knihu komunikace od pana Davida Grubera, jenž patří k největším českým odborníkům v oblasti technik duševní práce.

Ukazatel T.A.N.K srovnává reálné náklady investičních produktů. Udává kolik procent z celkového předpokládaného výnosu tvoří poplatky. (Bohužel nějak nám stránku uvádějící nákladovost IŽP a dalších investičních produktů, kdo ví proč zrušily, takže uvádím odkaz na jednu tabulku s tehdy dostupnými produkty. Možná, že dnešní produkty vycházejí z tohoto hlediska o něco lépe, ale velké zlepšení se předpokládat nedá).

Od 70. let minulého století, kdy prezident USA Richard Nixon ukončil směnitelnost dolaru za zlato, jsme mohli sledovat výrazný nárůst cen akcií. Tento nárůst byl dán souhrou několika faktorů z nichž nejpodstatnější byly značný nárůst peněžní zásoby a to, že silná poválečná generace začala ukládat peníze na své důchody do akciového trhu. Po roce 2000 už tento tred růstu akcií nebyl tak výrazný a důvodu k dalšímu růstu však, jak se zdá, již vymizely.

Krásně tyto důvody shrnul Roberta Kiyosaki ve své knize Proroctví. Již nyní začínají silné poválečné ročníky odcházet do důchodu a budou čerpat své našetřené peníze z penzijních programů. Penzijní fondy tedy budou postupně nuceny odprodávat svá portfolia a to bude tlačit ceny akcií a dluhopisů směrem dolů. Pan Kiyosaki píše sice hlavně o americkém trhu, ale i v Evropě a dalších vyspělých státech lze očekávat podobný vývoj, jen možná s jistým zpožděním.

No a zkoušet se zabezpečit na důchod pomocí nákupu státních dluhopisů je ještě větší naivita, neboť peníze určené k nákupu dluhopisů vytěsňují možné investice do rozvoje soukromých firem a podniků. Čímž vlastně snižují budoucí růst ekonomiky státu a navíc reálná míra inflace je vždy vyšší, než výnos státních dluhopisů.

Zhodnocení zlata však za posledních 14 let přesahuje 300 % a u stříbra po značném propadu vyvolaném extrémní manipulací „jen“ 250 %, počítáno v korunách.

Cena zlata a stříbra 1 unce za poslednich 14 let v Kč

V dolarech je nárůst ceny ještě vyšší - přes 400 % u zlata a přes 350 % v případě stříbra.

Cena zlata a stříbra 1 unce za poslednich 14 let v dolarech

Nárůst ceny drahých kovů je však dán hlavně snížením kupní síly papírových měn. To je hezky vidět i na zhodnocení drahých kovů v korunách a dolarech, neboť cena dolaru se od roku 2001 snížila z původních 38 na dnešních 24 Kč za dolar.

Do jakého produktu si chcete odkládat prostředky na penzi Vy?

Nezávislost a stabilita

Hodnota vzácných kovů je nezávislá na vládách i měnách jednotlivých zemí, produktivitě a dalších lokálních ekonomických a politických faktorech. Fyzické drahé kovy - na rozdíl od akcií nebo dluhopisů - nejsou spojeny se žádnými závazky či sliby. Je to měna, na kterou nejsou napojeny žádné dluhy a tím je garantována nezávislost.

I když cena vzácných kovů může krátkodobě kolísat, jejich hodnota zůstává bez ohledu na roky růstu nebo období krize vždy dlouhodobě stabilní.

Zabezpečení majetku a jistota

Už po tisíciletí je zlato jedním z nejspolehlivějších způsobů uchování hodnoty. Ve všech 194 zemích světa je zlato uznáváno jako univerzální měna státy i národní banky si zvolily zlato jako úřední rezervu.

Pokud budete mít veškeré finance uloženy v penězích, může Vás ohrozit měnová reforma, vysoká inflace apod.

Moudrý člověk ukládá alespoň část svého majetku do fyzických drahých kovů.

Potlačování cen drahých kovů

Dle mého názoru je smyslem každé investice nakupovat aktiva, která jsou podhodnocená a prodávat je, když jsou nadhodnocená - to je cesta k bohatství. Díky probíhajícímu potlačování je dnes cena zlata a hlavně stříbra značně podhodnocená a proto se může stát nákup drahých kovů také investicí vašeho života. Cena zlata a stříbra je totiž uměle udržována na nízké úrovni. Tato skutečnost je před veřejností utajována, manipulována však není jen cena drahých kovů.

Přirozeně vyvstává otázka: Proč by měl někdo uměle snižovat cenu drahých kovů? Odpověď je překvapující. "Potlačování cen zlata a stříbra slouží centrálním bankám, jako jedna ze zbraní proti inflaci". Neboť umělé nízká cena drahých kovů zvyšuje důvěru v oficiálně udávané informace o inflaci. Reálná inflace (nejen u nás) je daleko vyšší.

"Nízké úrokové sazby podporují nízká inflační očekávání, a nejlepší způsob, jak udržet nízké úrokové sazby, je potlačovat cenu zlata".

Článků o potlačování cen lze nalézt opravdu hodně, bohužel většina z nich je v angličtině.

Nejpádnějším důkazem je však svědectví bývalého tradera firmy Goldman Sachs Andrewa Maquira, který přesně popsal, jak manipulace funguje i před Komisí pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC). Později popsal přesný průběh jedné z manipulací 2 dny předem. Potlačování cen také naznačuje prohlášení bývalého šéfa americké centrální banky (Fed) Paula Volckera z 80. let kdy byl ještě ve funkci:

"Udělali jsme chybu, že jsme neměli pod kontrolou cenu zlata a skončili jsme s dvoucifernou inflací." (Cena zlata se tehdy zvýšila z 35 dolarů za unci v roce 1971 na 850 dolarů za pouhých 9 let.)

Cena zlata a stříbra se řídí podle cen derivátu drahých kovů na komoditních futures burzách. Zde se obchoduje s "papírovými" kontrakty na zlato a stříbro, kterých je prodáváno mnohem více, než vůbec existuje podkladového fyzického kovu.


"Drahé kovy jsou finanční aktiva a podobně jako měny, pokladniční poukázky a dluhopisy a jsou obchodovány v papírové podobě, a jejich objem stonásobně převyšují fyzická podkladová aktiva."
Jeffrey Christian, prezident společnosti CPM Group březen 2010 jako znalecký posudek při slyšení Americké Komise pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC).

Průměrný denní objem stříbrných i zlatých "future kontraktů" na komoditní burze COMEX za měsíc duben 2011 přesáhl 150 000.
1 stříbrný "future kontrakt" je 5 000 uncí stříbra a 1 zlatý "future kontrakt" je 100 uncí zlata. Z čehoz plyne, že jen na COMEXu se denně prodala celoroční produkce stříbra a skoro 1/5 celoroční produkce zlata.

V českém jazyce si můžeme přečíst o tom, co nejvíce ovlivňuje trh drahých kovů a jak je cena uměle udržována, ve skvělém článku jak je to v současnosti se zlatem. Vřele doporučuji přečíst každému, kdo vážně míní invesovat do drahých kovů. Co je na potlačování příjemné, je nízká cena zlata a stříbra pro ty, kteří nakupují fyzický kov. Díky JPMorgan, díky HSBC.

Cena zlata a stříbra

LBMA (London Bullion Market Association) = Místo pro obchodování, kde se stanovuje bázová cena zlata a stříbra, se kterou přímo obchodují výrobci (rafinérie), velké investiční fondy a centrální banky. Cena se odvíjí od aktuální ceny kovů na komoditních burzách.

K této ceně na londýnské burze je pak připočítávána určitá marže tzv. premium. Jde o celkovou přirážku, která v sobě obsahuje náklady na dopravu drahých kovů, jejich pojištění, náklady na výrobu slitků a mincí a náklady spojené s logistikou až k zákazníkovi. Pravidlem je, čím větší hmotnost slitku, tím menší je premium a naopak.

Cena drahých kovů se uvádí v dolarech za unci tj. 31,1034768 gramů kovu. Takže při počítání výsledné ceny je nutno zohlednit směnný poměr koruny nebo eura vůči dolaru.

Vysoký potenciál růstu

Čtete-li nyní tyto stránky a uvažujete nad výhodností nákupu drahých kovů, obvykle přichází otázka zda už není pozdě? Jiní, méně informovaní, dokononce tvrdí, že je to investiční bublina. Cena zlata roste, investoři investují, cena roste ještě víc, o zlatu si povídají i vrabci na střeše, ... tak to bude bublina. Souhlasím s názorem, že když investici doporučují i masmédia, bývá to signál k urychlenému prodeji. V dnešní pozici drahých kovů je tomu však jinak, posuďte sami:

Značný nárůst ceny drahých kovů je dán hlavně snížením kupní síly papírových měn. Podíváme-li se do minulosti byla maximální cena zlata přes 850 dolarů v roce 1980. Kdybychom vzali tuto maximální cenu o očistili o vliv inflace, podle oficiálně udávané míry inflace v USA, dostali bychom cenu 2 330 dolarů u zlata a 136 dolarů v případě stříbra. Podíváme-li se na neoficiální údaje ohledně inflace, měřené metodikou používanou v 80tých let, odpovídala by maximální cena zlata 15 234 dolarům a 348 dolarům u stříbra k datu 19.09.2011. V roce 2014 jsou tyto očištěné ceny ještě zajímavější - viz. graf níže.

Cena stříbra očištěná o reálnou inflaci 2014

Přidávám ještě další pádné argumenty proti bublině a zajímavá srovnání. Jak sami vidíte potenciál růstu drahých kovů je značný a bude jen narůstat s dalším tisknutím papírové měny.

Konec potlačování cen zlata a stříbra se blíží

Co se stane až umělé udržování cen drahých kovů skončí? Cena se vrátí k její reálné hodnotě. Lze jen odhadovat kolikanásobně se cena zlata zvýší, jestli 3krát, 5krát, 10krát? V případě stříbra možná i 20krát až 40krát!

Další otázkou je, kdy se tak stane, do 10 let? Osobně tipuji tak 2 až 5 let, možná to přijde i dříve. Důvodem ukončení manipulace bude nedostatek fyzického kovu. Bude-li většina investorů požadovat fyzické dodání, dojde k defaultu společností (zlaté a stříbrné ETF fondy a "banky drahých kovů"), neboť nebudou schopny dostát svým závazkům a dodat fyzické zboží všem jejich zákazníkům.

Finanční elity dělají vše, aby odradily investory od držení fyzických drahých kovů. Proto také můžeme očekavat velké výkyvy (vysokou volatilitu) v ceně drahých kovů. Propad ceny zlata o 50 až 100 dolarů denně (1 až 2 dolary u stříbra) nebude nic překvapujícího. Prostě se jen snaží zneklidnit stávající a potencionální investory a vyvolat zdání bubliny na trhu. A zdá se, že se jim to i celkem daří, neboť většina lidí se stále rozhoduje jen na základě ceny a jejího vývoje, na ekonomické fundamenty vůbec nehledí.

Ti co vědí jak trh funguje, nakupují dlouhodobá hmotná aktiva.